Básně pro potěšení

Zveřejnění dvou nejlepších příspěvků soutěže "Básně pro potěšení". Soutěže se zúčastnil 1 zaměstnanec a 17 studentů, z toho 1 z Havraspáru, 2 účastníky měl Nebelvír i Mrzimor, 3 účastníky měl Zmijozel a 6 studentů bez zařazení do koleje. Celkem bylo rozdáno přes 150 srpců.

Úkolem soutěže bylo napsat čtyřverší, šestiverší, nebo osmiverší pro kolegovu milou, aby ji potěšilo, zalichotilo, nastartovalo na nový den. Soutěž měla své trvání od 19.07.2013 do 25.07.2013. Do soutěže bylo možné poslat až čtyři básně a každý účastník mohl získat 1 srpec za dva verše.

Nejlépe se soutěže zhostily Nerys Heliabel Ghostfieldová a Sinai de Sourirel. Jejich vypracování si můžete přečíst níže. Příjemné počtení.

Nerys Heliabel Ghostfieldová

1.

Jemná píseň mořské vlny,

sám třpyt slunce tančí po ní,

pohled můj nad tím až jásá,

oceánem plout, toť krása!

Zasílám svěžest, svobodu,

kouzlo těch bezbřehých pohledů,

též z nekonečných hlubin mír,

jenž vzácný je jako safír.

2. 

Když přivoněl jsem dnes

k šeříkovému květu,

spatřil jsem jeho třes,

snad bál se čelit světu.

Tiše zašeptal jsem:

„Neboj se, ty malý,

zalíbíš se jistě všem,

když vůně snů tě halí.“

3. 

Dnes poprosil jsem vánek,

ať pohladí tvou tvář,

až opustí tě spánek

a jitra vzplane zář.

Ať přinese ti vůni

všeho, co teď kvete,

a zahalí tě do ní,

můj roztomilý světe. 

4. 

Sotvaže začal den,

uvědomil jsem si,

že hebkou jako len

píseň slyším čísi.

Netuším, kdo to byl,

však chci ti povědět,

že v melodii skryl

snad celičký náš svět.

---

Sinai de Sourirel

1.

Krásné ráno moje milá, 

jestli už ses probudila. 

Pokud ležíš v peřinách, 

jen tam zůstaň, ve svých snách. 

Sladce sni si svoje přání, 

jednou budeš mojí paní. 

Jestli bys to tedy chtěla, 

prstýnek bys brzy měla. 

2. 

Otevřeš oči pomněnkové, 

usměješ se na mě kouzelně. 

V uších jsou rány hromové, 

odlétám štěstím ze země. 

Těším se, až jednou budem spolu, 

sedávat u snídaně ranní. 

Já budu hrávat na pikolu, 

že miluji tvé usmívání. 

3. 

Vypij si ranní kafíčko, 

nespěchej a vychutnávej koláček, 

který ti, ty mé sluníčko, 

posílá tvůj (doufám) miláček.

Zrcadlí se v něm sladkost rtů.

jenž já chtěl bych líbat. 

A také krása pohledu, 

když začneš se usmívat. 

4. 

Slunko stoupá po obloze, 

nastavuje záři ranní rose. 

Usmíváš se vzpomínání, 

na naše dopisování. 

Sova houká dnes a denně, 

jdeš vzít dopis natěšeně. 

Co napíšu pro svou lásku? 

Někdy román, jindy hlásku... 

---